Historie a prameny

1350

Narozen Witold Kiejstutowicz, neboli Vitautas později zvaný Veliký, budoucí velkokníže litevský.

1362

Narozen Jogaila, velokokníže Litevský, později zvaný Władysław II Jagiełło, král polský.

1360

Narozen trocnovský zeman Jan Žižka

1361

Narozen Václav IV. Lucemburský.

1368

Narozen Zikmund Lucemburský

1369

Narozen Jan Hus.

1375

Narozen Jakoubek ze Stříbra.

1378

Václav IV. Lucemburský je korunován českým králem.

Narozen Jeroným Pražský.

1380

Narozen Jan Želivský.

1386

15 .února je Jogaila pokřtěn ve Wawelské katedrále v Krakowě, přijímá katolické jméno Władysław, 4.března si bere za ženu polskou princeznu Jadwigu, a je korunován polským králem. Začíná velká christianizace Litvy.  

Vitautas je katolicky pokřtěn jménem Alexander.

1387

Zikmund Lucemburský korunován uherským králem.

1392

Vytautas jmenován nedědičným velkoknížetem litevským

1395

V Nowogródi Siewierskim narozen Zikmund Korybutovič, kníže litevský.

1396

Jan Hus se stává mistrem svobodných umění pražské univerzity.

1400

Mistr Jan Hus je vysvěcen na kněze a káže v kostele svatého Michala.

1402

Mistr Jan Hus káže v Beltémské kapli.

1409

Vydán dekret kutnohorský zvyšující práva Českého národa (tedy ti z Čech, Moravany, Uherska a Sedmihradska) oproti cizincům na Pražské univerzitě.

1410

Bitva u Grunwaldu ve které stanul Řád německých rytířů na jedné straně, spojenectví Polska a Litvy na straně druhé. Známí účastníci bitvy jsou mimo jiné Władysław II Jagiełło, Vytautas Veliký, Zikmund Korybutovič, Dobieslaw Puchala, Vilém Kostka z Postupic, či Jan Žižka. Bitva končí významnou porážkou Řádu německých rytířů.

1411

Mistr Jan Hus exkomunikován z církve arcibiskupem Zbyňkem Zajícem.

Uzavřen první Toruňská mír mezi Polsko-Litevským královstvím a Řádem německých rytířů, přisuzující Dobrzyňsko Polsku a Žmuď Litvě.

Zikmund Lucemburský je zvolen římským králem.

1412

Mistr Jan Hus otevřeně vystupuje proti křížové výpravě vyhlášené papežem Janem XXIII., napadá odpustkovou bulu a nazývá papeže antikristem. V odpovědi je vyhlášena klatba na Jana Husa a ty kteří se s ním stýkají, je vyhlášen církevní interdikt na místech kde Jan Hus pobývá.

1413

Mistr Jan Hus odchází z Prahy na Kozí Hrádek.

1414

Začíná kostnický koncil který má vyřešit papežské schisma. Jan Hus přijíždí do kostnice na pozvání Zikmunda Lucemburského a následně je uvězněn.

1415

Do Kostnice přijíždí Jeroným Pražský, ale na radu Jana Husa koncil opět rychle opouští.

Jan Hus je po procesu v Kostnici odsouzen, upálen a jeho popel vysypán do Rýna.

1416

Jeroným Pražský je zatčen, odsouzen v Kostnici a upálen. Odsouzení a upálení dvou významných českých myslitelů stupňuje napětí a nevoli v zemích koruny české.

1419

30. července probíhá pod vedením kněze Jana Želivského 1. pražská defenstrace na Novoměstské randici.

Na Novém hradě u Kunratic 2. srpna umírá  bezdětný český král Václav IV. Dědicem českého trůnu je Zikmund Lucemburský. Šlechta uznávající Husovo učení však dává podmínky volby krále: zabavení církevního majetku a přijímání z kalicha.

1420

25. března úspěšně odráží u Sudoměře husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova útok české katolické šlechty. V bitvě padl mimo jiné husitský velitel Břeněk Švihovský a později těžkým zraněním podlehl mistr johanitů Jindřich z Hradce na straně katolické. Jan Žižka se nyní definitivně ujímá velení.

Ve Vratislavi je vyhlášena křížová výprava proti kacířským Čechám. V květnu je obležena Praha. Zikmund Lucemburský se zmocňuje Pražského hradu kde se nechá později 28. července korunovat českým králem. Pražané však otevřeně volbu neuznávají, neb "nemůže být českého krále jež nedrží Prahu, hlavu království a nebyla seznána právoplatnou zemským sněmem". 14. Července je Zikmund Lucemburský poražen v bitvě na Vítkově husistským sborem Jana Žižky z trocnova a pražskou hotovostí, později 2.listopadu v bitvě pod Vyšehradem proti Pražanům. Pod Vyšehradem padla významná část české katolické šlechty nakolněná králi Zikmundovi Lucemburskému.

Praha začíná připravovat pozváni polského krále Władysława II. Jagiełła na český trůn, proti se staví Táboři kteří nechtějí krále žádného. Nicméně litoměřický hejtman Hynek z Kolštejna odjíždí jednat s polským králem o nabídce koruny, poprvé 25.července a podruhé 25. prosince.

V obležené Praze jsou sepsány věroučné čtyři artikuly pražské.

1421

V únoru vzniká Pražský městský husitský svaz, ke kterému se postupně v tomto roce připojují Rokycany, Chomutov, Kadaň, Louny, Slaný, Beroun, Český Brod, Kouřim, Roudnice, Kolín, Čáslav, Nymburk, Kutná Hora, Chrudim, Vysoké Mýto, Litomyšl, Polička, Jaroměř, Dvůr Králové, Trutnov, Mělník, Litoměřice, Bílina, Teplice a Duchcov.

3. června je v kostele sv.Petra a Pavla svolán sněm zvaný čáslavský. Na něm jsou legálně uznány čtyři artikuly pražské jež upravují věci věroučné: Svobodné hlásání Božího slova, přijímání pod obojí, zákaz světského panování kněží a trestání hříchů ve všech stavech. Korunovace Zikmunda Lucemburská je prohlášena za neplatnou, zároveň je jmenována prozatimní dvacetičlenná zemská vláda pro správu země dokud nebude přijat nový král.

Čeksá koruna je nabídnuta pro Władysława II. Jagiełła pod podmínkou uznání čtyř pražských artikul, ten však z politických důvodů odmítá, neboť potřebuje podporu katolických králů a církve proti řádu německých rytířů. 

Morová epidemie v Kutné Hoře.

V srpnu vstupuje do Čech druhá křížová výprava. První voj říšské armády pod velením falckrabětem Ludvíkem III. uprchl z Čech po nezdařeném obléhání a porážce u Žatce. 8. prosince začínají u Kutné Hory boje Žižkových vojsk s katolickými oddíly Zikmunda Lucemburského. Boje budou trvat až do 10.ledna následujícího roku. 

1422

6. ledna poráží vojsko husitů pod vedením Jana žižky z Trocnova katolické vojsko pod velením Zikmunda Lucemburského u Nebovid, kde se Zikmundovo křižácké vojsko dává na ústup a zapaluje Kutnou Horu. Pronásledování končí až 10.ledna kdy husitská vojska dobudou Německý Brod a tím odrážejí a ukončují druhou křížovou výpravu do čech.

V únoru proběhne v Praze protiželivský převrat vedený Jakoubkem ze Stříbra, vrcholící popravou Jana Želivského 9. března.

V absenci zvolen českým králem Vitautas Veliký, který však stejně jako Wladyslaw ujišťuje papeže že stojí proti heretikům a po té co přijme od Viléma Kostky z Postupic pozvání, vysílá místo sebe synovce polského krále, knížete litevského Zikmunda Korybutoviče, jako zemského místodržícího. Ten doráží do Prahy 17. května a písemně stvrzuje uznání čtyř pražských artikul. Zároveň rozpouští městskou radu obou měst Pražských a ustavuje novou volbu, stejně jako vladařskou knížecí radu.

Po několika měsících bojů mezi řádem německých rytířů a vojsky krále Wladyslawa a velkoknížete Vitauta je podepsaná Melnská dohoda určjící hranice Polsko-Litevského soustátí a křižáckého státu.

 

 

TOPlist