Ogary Pogoni!
Vytautas! Jagiełło! Korybut!

Vítejte na stránkách sdružení Ogary Pogoni, které se zabývá rekonstrukcí a oživováním historie nejen na poli bitevním, ale snaží se též přiblížit táborovému životu na vojenském tažení 1. poloviny 15. století. Naše konkrétní vymezení spadá do let 1422 až 1436 na území Koruny české a Polského království. Zatímco české husitství má mnoho příznivců ve sféře historiografie i rekonstrukce historie, sdružení Ogary Pogoni se ohlíží za méně prozkoumaným fenoménem tohoto období ‒ za polsko-litevskými husity pod vedením toho času českého zemského správce, litevského knížete a husitského hejtmana Zikmunda Korybutoviče.

Mezi naše hlavní činnosti patří secvičné bojových taktik a zbraňové průpravy, ovšem zásadní je pro nás též výroba předmětů hmotné kultury. K ní dochází na základě dobových pramenů a praktické zkušenosti s jejich interpretací tak, aby byly prakticky i esteticky použitelné v rekonstrukcích historických bitev na území České republiky i za jejími hranicemi.

Jsme součástí sdružení Pražský svaz zabývajícím se rekonstrukcí husitského vojenství v rámci rozsahu historického Pražského svazu. Toto sdružení zastřešuje přibližně 100 aktivních členů z území celé České republiky.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Aktivity

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sofia 2017

Stejně jako v roce 2016 jsme se na pozvání vydali za naší spřátelenou bulharskou skupinou. Tentokráte nešlo o bitvu u Varny, ale o historický festival v Sofii, proto z 25 hodin jízdy zbylo pouze 18 a cesta se tedy dala zvládnout v jednom kuse. Celá akce se odehrávala v areálu vojenské akademie, což s sebou přinášelo jak výhody, tak nevýhody. Nevýhodou byl střežený prostor a potřeba nahlásit předem osoby, které můžou vstoupit, a to včetně čísel jejich pasů, občanských průkazů a poznávacích značek aut. V neposlední řadě byla také omezena doba vjezdu do areálu. Hlavní výhodou bylo umístění v centru města, dobrá dostupnost pro diváky a skvělé zázemí okolí, které nám umožnilo prohlídku města a občerstvování se v místních restauracích. (Rádi bychom vyzdvihli zejména kavárnu „Pastry Markkrit“, která nám poskytovala útočiště, snídaně a občas i toalety).

Vyrazili jsme ve čtvrtek v poledne a dorazili jsme pohodlně v pátek ráno. Po krátkém spánku jsme si prohlédli město. Akce samotná se odehrávala od sobotního rána do nedělního večera.

Celý historický festival byl v zásadě určitým souborem "stánků", kolem nichž chodili návštěvníci, kterým se dostalo výkladu a byly jim předvedeny kusy zbraní a zbrojí. My jsme s něčím podobným nepočítali, a tak jsme prostě vyndali naše věci na kamennou zídku. Jako jedni z mála jsme dovolovali lidem si věci vyzkoušet, a tak se naše stanoviště stalo jedním z nejpopulárnějších.

Stánky samozřejmě nebyly jedinou součástí programu festivalu. Krom toho se zde konaly demonstrace bojů a turnaj. Jako prostor pro boj nám sloužila vypuštěná nádrž v parku akademie, která umožňovala divákům dobře sledovat dění. Podle místních pravidel bojující "padají" na první zásah. Pro nás – jednotku relativně těžce pancéřovanou a s těžkými štíty a zbraněmi – to bylo docela překvapující. Pár střetů jsme předvedli (podle "scénáře", na základě kterého jsme padali až při třetím střetu) a divákům se to líbilo.

V turnaji jednotlivců nás reprezentoval Zdeněk Špinka. Záhy jsme všichni zjistili, že na Balkáně působí poloprofesionální liga soubojů na meče a štíty, a že mezi jeho soupeři je dost účastníků skvěle vytrénovaných, přičemž jejich vybavení je uzpůsobeno právě pro daný styl boje. Zdeňkovi nebylo povoleno vzít si kůsu, proto musel přistoupit na podmínky organizátorů a vzít pavézu a meč. Prvního soupeře přemohl díky blokování výhledu, ale další, na kterého narazil, byl zjevně zkušenější. Zdeňkova pomalost (způsobená těžkou pavézou) a nezkušenost si vybraly svou daň. Náš reprezentant podlehl 3:1 na zásahy.

Boje skupin byly o něco vyrovnanější a myslíme, že se nám podařilo dobře uhájit naši čest. Trochu nás překvapila snaha některý lidi vyhrát i za cenu natlačení soupeře na nohy diváků, na což jsme odmítli přistoupit. Doufáme ale, že se jednalo o výjimečnou situaci i v tamním prostředí.

Celá akce byla zorganizována dobře s až překvapivým nadšením. Skvělé bylo zásobování hotovým jídlem v krabičkách. Úžasný byl i doprovodný program – mimo jiné koncert. Přesto ale musíme pár věcí vytknout: Organizátoři podcenili množství návštěvníků i účastníků, z čehož vyplynulo příliš nízké množství pokladen a toi-toiek. Sláva kavárně.

fotky uvedeny s laskavým svolením autorů.

Vítkov 2017

Jako každý rok jsme se účastnili bitvy na Vítkově. Celá akce je koncipovaná spíše jako velký jarmark, v němž je bitevní scéna pouze drobnou součástí programu. Událost je velká, zabírá větší část parku na vrchu Vítkově a může ji navštívit zhruba15 tisíc lidí.

Celá událost byla organizována pod taktovkou Plzeňského Landfrýdu. Bitva jako taková se skládala z několika scén doprovázených namluveným dialogem nahraným a pouštěným do reproduktorů. Scénář se v průběhu let nemění, popisuje postupně vznik husitského hnutí, první defenestraci a končí právě bitvou na Vítkově. Obzvlášť velkou oblibu si u diváků získala scéna, kdy krále Václava IV. trefí šlak.

Bitevní scéna je rozdělená – srážky pěchotních formací jsou přerušeny nájezdem jezdectva. To je samo o sobě vzácnost. Zapojení koní je z důvodu ochrany zdraví (jak našeho, tak jejich) trochu problematické, a jakékoliv jízdní střety musí být 100% nahrané.

Bohužel kvůli malému bitevnímu prostoru je počet účastníků omezen; navíc se k nám musí vejít ještě scéničtí šermíři. (Tady si, vážený čtenáři, dovolíme malou vysvětlující odbočku: Scéničtí šermíři se pokouší vypadat dramaticky a používají líbivé manévry a obecně se chovají teatrálně. Reenactoři se pokouší chovat realisticky a efektivně, proto jejich zapojení do boje ze všeho nejvíc připomíná rvačku.) Neblahým vedlejším efektem malého prostoru byla i malá hloubka formace a nemožnost odklízet mrtvé a "recyklovat" je, tedy "ošetřit" je a opět je zapojit do boje. Nemohli jsme tedy moc umírat, a pouze doufáme, že jsme na diváka nepůsobili jako nesmrtelní.

Z doprovodného programu můžeme jmenovat atrakce pro děti (od kolotočů po poníky), stánky pro dospělé (od klobás po pivo a suvenýry) a nakonec dokonce věštkyni...

foto lakskave poskytli: https://www.facebook.com/pg/Smiricti/

Lipany 2017

Od roku 1419, kdy došlo k první pražské defenestraci, uběhlo mnoho let. Zemi, která byla zmožena nekončící válkou, naplňovala naděje na mír. Diplomatickým jednáním se podařilo dosáhnout uznání základních pilířů husitství a bylo možné uzavřít mír, což vítaly umírněné frakce v husitském hnutí. Radikální frakce to naopak viděla jako zradu a zaprodání se největšímu nepříteli. Vojska umírněných husitů a jejich katolických spojenců se střetla v bitvě u Lipan v roce 1434, ve které umírněná aliance porazila radikály léčkou. Tato bitva znamená konec éry husitských válek.

Celá akce se koná poblíž Lipanské mohyly, která se tyčí nad krajinou, ale neposkytuje téměř žádný stín. Návštěvníci musí vystoupat do kopce a nahoře jim občerstvení nabídne malé tržiště.

Hlavním bodem programu je bitva, která se odehrává v několika dějstvích: Ukazuje postupně spížování – tedy shánění jídla pro vojsko všemi možnými prostředky, střety vojsk, které nevedly k žádnému jasnému výsledku, následné vyjednávání, které taktéž situaci nevyřešilo, a po kterém Ondřej Keřský z Řimovic (kterého měl tu čest hrát člen našeho spolu Zdeněk Špinka) opouští bojiště. Ve třetím obraze pak katolíci vnikají do vozové hradby a dochází k masakru radikálních husitů.

Z pohledu účastníka je bitva zajímavá jednak velkým množstvím palných zbraní, a také použitím bojových vozů. Díky tomu má opravdu „husitský“ nádech. Jedná se o jedno z mála míst, kde si mohou účastníci vyzkoušet boj z vozu. (A taky se třeba propadnout jeho podlahou).

foto lakskave poskytli: https://www.facebook.com/pg/Smiricti/

Sudoměř 2017

Bitva u Sudoměře je jednou z prvních jarních bitevních rekonstrukcí, které připomínají husitské války. Jedná se o akci, na kterou mohou účastníci jet pouze na jeden den, a je to dobře, protože se koná na konci března mezi rybníky a je při ní obvykle dost zima.

Akce se odehrává na místě Žižkovy slavné obrany na hrázi rybníka, která pravděpodobně probíhala trochu jinak, než nás přesvědčuje známý film Otakara Vávry. Ať tak či onak, událost má částečně charakter jarmarku a je spojena s oficiálním programem, pokládáním věnců a proslovy významných místních politických a kulturních činitelů. Akce jako taková je hojně navštěvována, každoročně se jí účastní několik tisíc diváků.

Husité zaujímají obranu při břehu rybníku a naproti nim postupuje rytířská pěchota. Dojde k několika střetům, které po stažení křižáků přeruší hraný útok jezdectva. Jízda se zdá být (alespoň z pohledu diváka) hrozivá, ale je třeba mít na paměti, že jezdci jsou hlavně herci a ne bojovníci, proto není nutné (ani žádoucí), aby je pěchota reálně bila. Akce sice asi patří k těm tvrdším, ale účastníci mohou ustoupit k rybníku, kde je střet tradičně měkčí. V obou případech si lze u Sudoměře dobře zabojovat. Husité nakonec zničí nepřítele protiútokem, žádné zapadání do bahna se nekoná. V tomhle počasí bychom křižáky do vody ostatně nedostali...

Sněm Pražského svazu 15. 10. 2016

Tradiční podzimní sněm Pražského svazu na malešovské tvrzi byl jako každý rok plný her, ale i praktických tréninků a setkávání v přátelském duchu. Letošní ročník byl ve znamení přijímání města Slaného do Pražského svazu.

Foto: © Sophi

Dobývání hradu Sion 2. 7. 2016

Tradiční akce pořádaná svazovými spojenci je celodenní komorní akcí s prvky larpu, která přibližuje závěrečné dny obležení poslední husitské tvrze ‒ Sionu. Korunována je scénickou bitvou pro diváky.

Foto: © Monika Pravdová

Rekonstrukce Bitvy u Lipan 28. 5. 2016

Tradiční oslava konce husitských válek u Lipan, tentokrát s netradiční atrakcí: Krupobitím uprostřed bitvy.

Foto: 1, 2, 3 © Karel Křemel

Historický festival a bitva v Libušíně 28. 4.‒30. 4. 2016

Již tradičně největší akce roku, které se nejen účastníme, ale kterou také spolupořádáme. V letošním roce byla ještě větší než obvykle, neboť jsme slavili její 25. ročník. Místo klasické jedné bitvy proběhly rovnou tři, a pro tento rok jsme stanuli ve velení více jak stohlavého šiku reprezentujícího 1. polovinu 15. století.

https://www.youtube.com/watch?v=uQhQkZQdXcs

Foto: 1, 2, 3, 4. 5 © Karel Křemel

Sněm Pražského Svazu 16.‒18. 9. 2015

Tradiční sněm Pražského Svazu je uzavřením sezóny a i letos se odehrál na malešovské tvrzi. Nesl se ve znamení přátelského setkávání, her bojových i nebojových, výcviku i výuky. Večerní hostina byla korunována slavnostním pečetěním spojeneckého listu.

Foto: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 © p@trik.cz

Obléhání hradu Sion 1437 21.‒23. 8 2015

Akce pořádána členem Pražského Svazu Civitas Pragensis je unikátní kombinací bitevního reenactmentu a LARPu (zkratka pro Live Action Role Play). Během šestihodinové bitvy velitelé jednotlivých stran určují strategie obléhání a připravují půdu pro závěrečnou bitvu o hrad samotný.

Ogary Pogoni již potřetí představovali obránce hradu ‒ polskou posádku pod velením Wyszeka Raczyńskeho, rytíře, který historicky stál po boku Roháče z Dubé při obraně poslední husitské bašty v Čechách. A již po druhé (navzdory historické realitě) tvrz ubránili.

Historii pak bylo učiněno zadost v závěrečné bitvě pro diváckou veřejnost.

Foto: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 © p@trik.cz

Husinec a 600 let od upálení Mistra Jana Husa 5.‒6. 7. 2015

Vystoupení u příležitosti znovuotevření muzea v rodném domě Mistra Jana společně s přáteli z Pražského svazu Civitas Pragensis.

Foto: 1, 2 © Tereza Sára Doležalová

Oslavy 700 let Kestřan s bitvou o tvrz 3.‒6. 7. 2015

Zúčastnili jsme se společně s Civitas Pragensis pod záštitou Pražského Svazu v rámci bojů o Horní Kestřanskou tvrz ku příležitosti slavného výročí.

Foto: 1, 2 © Tereza Sára Doležalová

Bitva u Lipan 1434 30. 5. 2015

Rekonstukce bojů u památníku nejslavnější husitské bitvy.

Foto: © Karel Křemel

Historický festival a bitva v Libušíně 23. 4.‒26. 4. 2015

Největší historizující bitva ve střední Evropě, v níž se na bojišti setkává kolem tisíce bojujících. Jedná se o festival s mezinárodní účastí, na kterém se mohou potkat reenactoři se zaměřením od 10. do konce 15. století. Členové Ogary Pogoni se značnou měrou podílí na organizaci.

Foto: 1, 2 © Karel Křemel

Sněm Pražského Svazu 17.‒19. 10. 2014

Nejdůležitější událost Pražského Svazu ‒ všesvazový sněm, na kterém se rozpráví o plánech na příští rok, ale kde se také hoduje, hrají se hry bojové i nebojové a přijímají se noví členové. Ogary Pogoni, jak je naším zvykem, mají na starost výuku zápasu i následnou zápasnickou soutěž.

Foto: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 © Mihaila Magdalen Langley